Školní řád základní školy

Školní řád základní školy

Část I. Všeobecná ustanovení

Školní řád základní školy je zpracován na základě § 30 zákona č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších změn.

Školní řád základní školy (dále jen škola) upravuje:

  • provoz a vnitřní režim školy;
  • podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole zejména

v oblastech chování, docházky, zacházení s majetkem školy, ochrany zdraví a plnění pravidel vnitřního režimu školy a vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky;

  • podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí;
  • podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků;
  • pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Školní řád vychází z dokumentů:

  • zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základní, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon);
  • vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky;
  • vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku;
  • vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů;
  • vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění účinném od 1. 1. 2020;
  • metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů

ve školách a školských zařízeních č. j. 21291/2010-28;

  • metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků

z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, č. j. 10 194/2002-14;

  • Minimální preventivní program a program proti šikaně ZŠ Šeříková.

Část II. Práva a povinnosti žáka

Článek 1 Práva žáka

  1. Ve škole a při všech činnostech organizovaných školou je respektována Úmluva o právech dítěte.
  2. Žák má právo na zajištění bezpečnosti a na ochranu zdraví, na ochranu před sociálně patologickými jevy, před projevy diskriminace, nepřátelství a násilí a před všemi formami sexuálního zneužívání.
  3. Každý žák má právo vyjádřit slušnou formou svůj osobní názor.
  4. Každý žák má možnost předložit svoji stížnost k chodu školy.
  5. Žák je oprávněn vznášet dotazy týkající se učiva a žádat pomoc a radu i mimo vyučovací hodinu.
  6. Žák, který se nezúčastnil výuky z důvodu nemoci, má právo požadovat na vyučujícím vysvětlení probraného učiva.
  7. Každý žák má právo na ochranu svého soukromí a ochranu osobních údajů. Žákovi nelze odebrat jeho osobní věci. Výjimkou jsou případy, kdy osobní věc je žákem použita k narušení výuky, ohrožování zdraví ostatních žáků, k porušování práv osobní svobody jedince, skupiny.
  8. Každý žák má právo na rozvoj osobnosti podle míry nadání, podle rozumových a fyzických schopností, na poskytování podpůrných opatření a speciální péči v rámci možností školy, jedná-li se o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky nadané.
  9. Každý žák má právo:
  • na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání prostřednictvím školního informačního systému;
  • znát kritéria hodnocení výsledků vzdělávání;
  • být dostatečně a včasně informován o svém pokroku, o případných problémech;
  • vyjádřit se ke svému hodnocení.
  1. Svá práva žák uplatňuje prostřednictvím třídního učitele, školního metodika prevence, výchovného poradce, školního psychologa, zástupce ředitelky školy, ředitelky školy, případně schránky důvěry.
  2. Žák má nárok na náhradu škod, které vznikly ztrátou prokazatelně vnesených věcí, pokud byly uloženy na místě k tomu určeném. O náhradu žádá prostřednictvím školy zákonný zástupce.

Článek 2 Povinnosti žáka

  1. Žáci se účastní všech vyučovacích hodin podle rozvrhu, vzdělávacích akcí, které jsou zařazeny jako součást výuky.
  2. Nebyl-li žák přítomen ve výuce, je povinen se po návratu do školy informovat u spolužáků nebo u vyučujícího o probíraném učivu a úkolech.
  3. Žákům není dovoleno nosit do školy cenné předměty a věci, které nejsou potřebné k vyučování. Není dovoleno do školy vnášet věci, které mohou ohrožovat zdraví, bezpečnost nebo narušovat výuku.
  4. Dojde-li v průběhu vyučování nebo na akci školy ke ztrátě, hlásí tuto skutečnost žák ihned, nejpozději do konce vyučování třídy v daný den nebo do ukončení akce vyučujícímu nebo jinému zaměstnanci školy.
  5. Za ztrátu osobní věci ve škole nebo na školní akci odpovídá škola jen tehdy, pokud byla žákem předána do úschovy pedagogovi. Uložení osobní věci v šatní skříňce, školním batohu, ve třídě apod. není považováno za předání věci do úschovy.
  6. Žáci v době vyučování a o přestávkách respektují pokyny pracovníků školy a řídí se jimi.
  7. V prostorách školy žáci slušně a hlasitě zdraví všechny dospělé osoby.
  8. Žák vystupuje slušně vůči všem vyučujícím, pracovníkům školy a všem dospělým osobám, které se ve škole pohybují.
  9. Do ředitelny, sborovny, kanceláře a kabinetů vstupují žáci po zaklepání a vyzvání ke vstupu.
  10. Žáci všem dospělým osobám při komunikaci vykají. Zaměstnanci školy žákům tykají.
  11. Žáci se k sobě chovají slušně, při komunikaci mezi sebou nepoužívají hrubé nebo vulgární vyjadřování, neurážejí sebe navzájem ani jiné nepřítomné osoby.
  12. Případné konflikty mezi sebou řeší žáci ihned projednáním s pedagogickým zaměstnancem školy.
  13. Není dovoleno šikanování[[1]] a kyberšikana, ani žádné jiné slovní nebo fyzické napadání spolužáků.
  14. Žákovi, který se dopustil šikanování nebo jiným způsobem napadá ostatní žáky školy nebo ohrožuje bezpečnost svou i spolužáků nebo závažným způsobem porušuje normy slušného chování, může být po projednání s jeho zákonným zástupcem, stanoven odlišný režim činnosti v době přestávek a na chodbách školy tak, aby nedocházelo k jeho nekontrolovaným kontaktům s ostatními žáky. Ze stejných důvodů mohou být přijata i režimová opatření

k používání WC.

  1. Ve všech prostorách školy a na školních akcích nejsou žákům povoleny žádné projevy intimního charakteru a sexuálního chování.
  2. Žáci dbají o bezpečnost svou i spolužáků, neprovádí činnost, kterou by mohli ohrozit sebe nebo spolužáky. Ve třídě i na chodbách se pohybují pomalu a bezpečně.
  3. Žákům není dovoleno z bezpečnostních důvodů vylézat a sedět na okenních parapetech,

na zábradlích a otevírat velká okna v učebnách školy. Žákům není dovoleno otevírat a zavírat okna na WC a na chodbách.

  1. V tělesné výchově a pracovních činnostech mohou žáci cvičit nebo pracovat jen v bezpečném oblečení a obuvi. O tom, zda je oblečení a obuv odpovídající dané činnosti, rozhoduje vyučující.
  2. Úraz v průběhu vyučování nebo akce školy hlásí žák ihned, nejpozději do konce vyučování v daný den nebo do ukončení akce, vyučujícímu nebo jinému zaměstnanci školy.

Při příznacích onemocnění musí žák ihned informovat vyučujícího nebo třídního učitele.

  1. V dopravních prostředcích a při školních akcích se žáci řídí přesně pokyny doprovodu apřepravním řádem.
  2. Je-li žákovi předána písemná informace nebo sdělení pro zákonného zástupce, je žák povinen do 3 dnů od jejího vydání předložit třídnímu učiteli potvrzení o tom, že zákonný zástupce informaci nebo sdělení obdržel. Za potvrzení se považuje podpis zákonného zástupce u sdělení v žákovské knížce nebo podpis na sdělení zasílaném na zvláštním formuláři.
  3. Žákům je zakázáno nošení, držení, distribuce a užívání návykových látek včetně cigaret, elektronických cigaret, tabákových výrobků a alkoholu ve škole, v areálu školy a na školních akcích. Chová-li se žák takovým způsobem, že vyvolá podezření na užití návykové látky, je škola oprávněná v takovém případě volat Policii ČR a zákonného zástupce.
  4. Žákům je zakázáno přinášet do školy nebo na školní akce pyrotechnické výrobky, zápalky, zapalovače a dále věci, které mohou sloužit jako zbraně nebo jejich napodobeniny.
  5. Žákům je zakázáno přinášet do školy materiály, které mohou ovlivnit mravní vývoj dětí.
  6. Žáci školy mají zákaz používání mobilních telefonů ve všech prostorách školy. Mobilní telefon mají uložen v šatní skřínce. Pouze v případě nutnosti a s povolením vyučujícího mohou použít mobilní telefon k telefonování.
  7. Žákům je zakázáno používat jakákoli záznamová zařízení k fotografování, nahrávání obrazu nebo zvuků jiných osob v prostorách školy a na školních akcích bez předchozího písemného souhlasu zaznamenávaných osob.
  8. Jsou zakázány projevy rasové nesnášenlivosti a propagování extremismu.
  9. Žákům není dovoleno brát cizí věci bez předchozího svolení jejich majitele.
  10. V budově školy nenosí žák na hlavě čepici ani jinou pokrývku hlavy, včetně kapuce.
  11. Žák má povinnost dodržovat školní řád, řády odborných učeben a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen.
  12. Ve školní družině se žáci řídí právy a povinnostmi žáka navštěvujícího školní družinu, které jsou uvedeny ve „Vnitřním řádu školní družiny“. Ve školní jídelně se žáci řídí „Vnitřním řádem školní jídelny“.

Část III. Práva a povinnosti zákonného zástupce

Zákonní zástupci žáků mají právo:

  1. Na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svých dětí a informace o jejich chování.
  2. Vyjadřovat se k rozhodnutím, která se týkají podstatných záležitostí vzdělávání jejich dítěte.
  3. Na informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
  4. Na poradenskou pomoc školy v záležitostech vzdělávání a výchovy.
  5. Volit a být voleni do školské rady.
  6. Požádat ředitelku školy o individuální vzdělávací plán pro své dítě se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním, a to s písemným doporučením poradenského zařízení.
  7. Obracet se na vedení školy s připomínkami a náměty, případně mohou podávat stížnosti.

Zákonní zástupci žáka jsou povinni:

  1. Zajistit, aby žák docházel do školy dle rozvrhu hodin, řádně se vzdělával a choval, dohlížet

na jeho studijní výsledky a podporovat jeho vzdělávání, zodpovídat za vybavení žáka školními potřebami.

  1. Na vyzvání školy se osobně účastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka nebo jeho chování, účastnit se třídních schůzek, konzultací a výchovných komisí, které slouží k předávání informací o výsledcích vzdělávání a chování žáka.
  2. Informovat školu o změně zdravotní pojišťovny, zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo o jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání nebo zdraví žáka.
  3. Sdělit aktuální telefonický kontakt pro případ akutních sdělení.
  4. Dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými tímto školním řádem.
  5. Na vyzvání zaměstnance školy si bezodkladně převzít dítě, které vykazuje známky nemoci (včetně onemocnění způsobené parazity) a zajistit léčení.
  6. Bezodkladně převzít své dítě v případě, že žák svým chováním ohrožuje zdraví a bezpečnost žáků a osob nebo ohrožuje cizí majetek. V opačném případě se může škola obrátit

na příslušné instituce.

Část IV. Provoz a vnitřní režim školy

Článek 1 Zpřístupnění prostor školy

  1. Hlavní budova školy je pro pracovníky školy otevřena od 7:00 hod. Provoz ve školní budově (mimo úklid) končí v 17:00 hodin.
  2. Pro žáky je hlavní budova školy otevřena od 7:40 do 14:00 hodin.
  3. Zákonným zástupcům žáků a ostatní návštěvníkům školy je vstup do budovy v době od 7:40 do 14:00 hodin umožněn pouze poté, co se zapíší do knihy návštěv na vrátnici školy. Vpuštění zajišťuje služba na vrátnici školy, referentka školy nebo jiný zaměstnanec školy, je-li s ním vstup domluven.
  4. Od 14:00 do 17:00 hod. je přístup do školy umožněn žákům pouze za účelem výuky a organizované mimoškolní činnosti. Žáky vpouští do školy zaměstnanec, který vede činnost. Činnost prováděnou po 17. hodině je nutno předem sjednat s ředitelkou školy.
  5. Zákonní zástupci žáků a veřejnost mají do školy po 14. hodině přístup pouze tehdy, je-li jejich přítomnost ve škole předem projednána a dohodnuta se zaměstnancem školy nebo smluvně. Pokud rodič vyzvedává dítě z kroužku, čeká na něj před školou.
  6. Zákonní zástupci žáků mají právo zúčastnit se po předchozí domluvě s pedagogem vyučovacích hodin.
  7. Provoz školní družiny je zajišťován od 6:00 do 8:00 hod. a od 11:40 do 17:00 hod.
  8. Výdej stravy ve školní jídelně je zajišťován pro žáky a zaměstnance školy od 11:45 do 14:00 hod.
  9. V době školních prázdnin a v době volných dnů vyhlášených ředitelkou školy jsou prostory školy pro žáky a veřejnost uzavřeny.
  10. Provozní dobu školy lze v jednotlivých případech upravit po projednání s ředitelkou školy.

Článek 2 Časová organizace výuky

  1. V budově školy je zajišťováno zvonění ve všech jejích prostorách.
  2. Pět minut před začátkem 1. a 3. vyučovací hodiny je zařazeno přípravné zvonění.
  3. Délka vyučovací hodiny je 45 minut.
  4. Dopolední vyučování probíhá od 8:00 hodin do 4. – 6. vyučovací hodiny podle denního rozvrhu žáků.
  5. Odpolední vyučování může být organizováno maximálně do 17:00 hodin. Délka přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním musí být minimálně 30 minut.
  6. Časový rozvrh vyučovacích hodin a přestávek:
 

 

Hodina Od – do
Dopolední

vyučování

0 7,00 – 7,45
1 8,00 – 8,45
2 8,55 – 9,40
3 10,00 – 10,45
4 10,55 – 11,40
5 11,50 – 12,35
6 12,45 – 13,30
  Hodina Od – do
Odpolední

vyučování

7 13,30 – 14,15
8 14,25 – 15,10
9 15,20 – 16,05
  1. Mimořádně může probíhat výuka již od 7:00 hodin. V době od 7:00 do 7:45 hod. mohou být organizovány zejména laboratorní práce, třídnické hodiny a jiné vzdělávací aktivity vyžadující dělení třídy, skupinové nebo individuální vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádné přesuny výuky z okrajových hodin dopoledního vyučování.
  2. Výuka plavání je zařazována do 2. a 3. ročníku a odpovídá předmětu tělesná výchova.
  3. Předměty, u nichž to vyžaduje charakter výuky, mohou být zařazovány jako dvouhodinové bloky (výtvarná výchova, volitelný předmět). Dvouhodinový blok se skládá ze dvou po sobě jdoucích vyučovacích hodin stejného předmětu. Žáci pracují bez přestávky s tím, že je jim umožněn odchod na WC a pitný režim. Druhá hodina bloku končí o 10 minut dříve.
  4. V případě příznivého počasí a rozptylových podmínek mohou žáci o přestávce po druhé vyučovací hodině setrvávat v atriu školy. Období, ve kterém jsou přestávky venku organizovány, určuje ředitelka školy.

Článek 3 Provoz školy

  1. Ve třídě je ustanovena žákovská samospráva a týdenní služba. Od 4. ročníku mají žáci volené zástupce do Žákovského parlamentu.
  2. Žáci se po příchodu do školy přezují v prostoru šatny, boty a oblečení si uloží do vlastní šatní skříňky a neprodleně odcházejí do třídy. Všechny věci potřebné pro výuku v daný den si berou žáci s sebou do třídy hned při příchodu do školy.
  3. Po příchodu do školy již žáci neopouští budovu.
  4. Před nultou hodinou vcházejí žáci do budovy až na vyzvání vyučujícího.
  5. Před odpoledním vyučováním se žáci schází na určeném místě. Do budovy je vpouští vyučující.
  6. Na mimoškolní aktivity čekají žáci vždy před školou. Do školy smí vstupovat jen v doprovodu zaměstnance školy nebo na pokyn dospělého vedoucího.
  7. O přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním je umožněn žákům pobyt ve škole. Zákonný zástupce písemně sdělí zájem o pobyt žáka ve škole, který během pololetí lze měnit pouze v závažných případech. Žáci jsou v době přestávky pod dohledem zaměstnance školy na určeném místě.
  8. V době malých přestávek pobývají žáci jen v podlaží, kde se nachází jejich třída, nezdržují se na schodištích a nevstupují do jiných tříd. O velkých přestávkách se pohybují pouze v pavilonu, kde se nachází jejich kmenová třída. Po zvonění v 9.55 hod. se žáci vrací do tříd.
  9. Je-li velká přestávka v atriu školy, žáci se řídí pokyny pedagogických pracovníků a neopouští vyhrazený prostor. Žákům, kteří nemají zájem o pobyt venku, je umožněno zůstat v budově školy.
  10. V době přestávek není žákům povoleno zdržovat se v prostorách šaten.
  11. Nepřijde-li vyučující do pěti minut po zvonění do třídy, ohlásí služba tuto skutečnost vedení školy.
  12. Žák musí být po zvonění na vyučovací hodinu ve třídě nebo čeká před odbornou učebnou. Příchod žáka do výuky po zahájení hodiny je považován za pozdní příchod.
  13. Do odborných pracoven přecházejí žáci nejdříve 2 minuty před koncem přestávky.

Do pracoven vstupují pouze na vyzvání vyučujícího.

  1. V době akcí konaných mimo školu není dovoleno vzdalovat se z místa akce nebo míst určených doprovázejícím pedagogem.
  2. Do prostoru šaten odcházejí všichni žáci v doprovodu učitele. Žáci stravující se ve školní jídelně, si odloží věci do své šatní skříňky a odejdou samostatně do jídelny. Ostatní žáci opustí prostor školy, nesmí se v něm zdržovat ani se vracet.
  3. Žáci se stravují ve školní jídelně po ukončení dopoledního vyučování.
  4. Žákům je zakázáno vpouštět do prostor školy cizí osoby.
  5. Elektronická komunikace mezi školou a zákonným zástupcem je informační. Závažná sdělení jsou předávána výhradně písemně.

Článek 4 Průběh výuky

  1. Ve škole jsou používány dva druhy žákovských knížek:
    • Elektronická – sloužící výhradně k záznamům o prospěchu žáka.
    • Papírová – sloužící k omlouvání žáků a zápisům závažných sdělení a informací.
    • Elektronická žákovská knížka je součástí aplikace Škola OnLine. Přístup k ní mají jak žáci, tak jejich zákonní zástupci na základě přidělených individuálních přístupových údajů.
    • V 1. až 3. ročníku lze používat papírovou i elektronickou žákovskou knížku pro zápis hodnocení žáků. Nemá-li zákonný zástupce žáka ve vyšším ročníku přístup k internetu, je mu průběžné hodnocení poskytováno ve formě výpisu známek ze systému Škola OnLine, alespoň jedenkrát za měsíc.
  2. Žáci nosí denně do školy papírovou žákovskou knížku, kterou mají obalenou a zřetelně označenou svým jménem. Není dovolena jakákoliv kresba a polepování.
  3. Žákům je zakázáno jakýmkoli způsobem měnit údaje, hodnocení a jiná sdělení zapsaná vyučujícím do ŽK, sešitu, kontrolní práce apod. Žákům je zakázáno ovlivňovat zkoušení ostatních žáků, při písemných zkouškách opisovat a používat nedovolených pomůcek.
  4. Na začátku a na konci vyučovací hodiny zdraví žáci vyučujícího tím, že vstanou.
  5. Ve vyučovací hodině se žáci chovají slušně, neruší průběh výuky nevhodnými slovními nebo jinými projevy a plní pokyny vyučujícího. Není dovolena konzumace potravin (pokud není nutná ze zdravotních důvodů) a žvýkání žvýkaček.
  6. Ve vyučovací hodině neruší žáci v práci své spolužáky. Potřebuje-li žák radu nebo vysvětlení od vyučujícího, přihlásí se a vyčká na vyzvání vyučujícího.
  7. Žáci si nosí do výuky určené školní potřeby, učebnice, sešity a případně i potřebný materiál.
  8. Před zahájením vyučovací hodiny si žáci připraví na lavici všechny školní potřeby a učebnice potřebné k výuce předmětu. Stěhují-li se žáci do jiných učeben, berou si s sebou všechny věci (aktovku, školní batoh), v učebně žádné věci neponechávají.
  9. Žáci, kteří zapomněli některou školní potřebu, se řádně omluví vyučujícímu na začátku vyučovací hodiny.
  10. Žáci zpracovávají domácí úkoly v rozsahu, který určil vyučující. Domácí úkoly odevzdávají žáci ve stanoveném termínu.
  11. V průběhu vyučování udržují žáci pořádek na svém pracovním místě a v jeho okolí. Po ukončení vyučování žáci uklidí své místo a třídu, popřípadě atrium a hřiště.
  12. Žáci dodržují zasedací pořádek stanovený třídním učitelem nebo příslušným vyučujícím.

Článek 5 Absence a její omlouvání

  1. Žáci se povinně účastní výuky dle rozvrhu hodin a vzdělávacích a výchovných akcí pořádaných školou v rozsahu stanoveném školním vzdělávacím programem.
  2. Žáci chodí do školy včas. Pozdní příchod musí být řádně omluven. Za pozdní příchod je považován příchod žáka po zahájení dopoledního nebo odpoledního vyučování.
  3. Nestihl-li žák odchod třídy na školní akci konanou mimo školu nebo se této akce neúčastní

z jiného důvodu, je povinen se dostavit do školy, kde bude zařazen do náhradní třídy.

  1. V případě absence žáka informuje zákonný zástupce do 3 dnů telefonicky nebo prostřednictvím systému Škola OnLine třídního učitele o důvodech a předpokládané délce absence.
  2. Po návratu do školy je žák povinen do 3 dnů předložit třídnímu učiteli omluvenku. Pokud tak neučiní, je absence považována za neomluvenou. Pro omlouvání slouží výhradně omluvný list v papírové žákovské knížce (deníčku).
  3. Žák může být uvolněn z výuky z plánovaných rodinných důvodů na základě předem doručené písemné žádosti zákonného zástupce. Žádost o uvolnění podávají zákonní zástupci žáka třídnímu učiteli, který se k žádosti vyjádří a předloží ji k rozhodnutí ředitelce školy.

Uvolnění žáků z rodinných důvodů povoluje:

  • na 2 dny třídní učitel, podání žádosti nejpozději 1 den předem;
  • na 3 a více dnů ředitelka školy, podání žádosti minimálně 5 pracovních dnů předem.
  1. Souhlas s uvolněním z výuky nenahrazuje omluvenku. Po návratu do školy musí žák předložit omluvenku v žákovské knížce.
  2. Během vyučování mohou opustit školu žáci v doprovodu zákonného zástupce nebo

na propustku podepsanou zákonným zástupcem a potvrzenou třídním učitelem, popřípadě jiným pedagogickým pracovníkem školy.

  1. O omluvení nepřítomnosti žáka pouze ve vyučovací hodině zařazené na odpolední vyučování žádají zákonní zástupci žáka předem. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli nejpozději dopoledne v den, na který se omluvenka vztahuje. Pokud se žák nemohl odpoledního vyučování zúčastnit ze zdravotních důvodů, doloží omluvenku potvrzenou lékařem.
  2. Žáci uvolnění z tělesné výchovy jsou v hodinách TV zařazeni do jiné výuky dle rozhodnutí ředitelky školy. Pouze v okrajových a odpoledních hodinách mohou být z vyučování uvolněni – omluveni. Uvolnění z výuky povoluje na základě písemné žádosti zákonného zástupce ředitelka školy. Písemná žádost musí být doplněna odborným posudkem nebo doporučením lékaře.
  3. Každá neomluvená absence žáka bude školou řešena. Překročí-li počet neomluvených hodin 25 hodin, informuje škola odbor sociálně právní ochrany dětí.
  4. V případě opakovaných častých absencí žáka může škola požadovat k omluvence i potvrzení lékaře o důvodu absence. Nedoloží-li zákonný zástupce k omluvení absence žáka i potvrzení lékaře, bude absence považována za neomluvenou.
  5. Zařazení žáka do mimoškolních kurzů, kroužků a jiných aktivit není a nemůže být důvodem pro jeho neúčast na povinném vzdělávání a akcích školy, které jsou součástí povinného vzdělávání dle školního vzdělávacího programu.

Článek 6 Používání šatních skříněk

  1. Jeden klíč od skříňky je žákovi vydán při předání skříňky proti zaplacené záloze ve výši 50 Kč. Při ukončení docházky do školy nebo na vyzvání je žák povinen klíč v určeném termínu odevzdat. Při odevzdání klíče je žákovi vrácena celá částka zaplacené zálohy.

V případě, že žák klíč neodevzdá nejpozději do jednoho měsíce od ukončení docházky do školy, záloha propadá škole a je použita na nákup náhradního klíče.

  1. Zapomene-li žák klíč od své skříňky, umístí si své věci po domluvě se spolužákem do jeho skříňky.
  2. Klíč je nepřenosný a nelze jej nikomu půjčovat.
  3. Žáci odpovídají za ztrátu klíče, v případě ztráty jsou povinni ztrátu nahlásit

na vrátnici školy a uhradit náklady ve výši 50 Kč spojené se zajištěním náhradního klíče.

  1. Skříňku žáci otevírají jen na dobu, kdy do ní ukládají své věci, jinak je skříňka uzamčená, a to i v případě, že ve skřínce nejsou uloženy žádné věci.
  2. Je zakázáno jakýmkoli způsobem upravovat skříňku, cokoli na ni lepit, malovat apod., a to zevnitř i zvenku. Jediná přípustná výzdoba je na vnitřní straně skříňky pomocí magnetů. Zakázáno je rovněž odstraňování nebo měnění číselného označení. Poškození skříňky bude posuzováno jako poškození majetku školy a bude dáno viníkovi k úhradě (cena asi 1500 Kč).
  3. Žáci udržují ve své skřínce pořádek a neukládají do ní žádné potraviny.
  4. Před prázdninami je žák povinen vyklidit svou skříňku.
  5. Skříňka může být otevřena v přítomnosti žáka nebo v případě důvodného podezření ze závažného porušení školního řádu, bezpečnosti, požární ochrany nebo hygienických předpisů za přítomnosti dvou svědků.

Článek 7 Ochrana majetku školy

  1. Žáci se starají o zapůjčené učebnice, žákovské knížky a svěřené školní potřeby. Předcházejí jejich poškozování. Za poškozené a ztracené učebnice může škola požadovat adekvátní náhradu.
  2. Žáci šetří školní majetek. Ve třídách s instalovanou technikou (interaktivní tabulí, dataprojektorem, počítačem, apod.) není žákům dovoleno s tímto vybavením pracovat bez přítomnosti a dohledu vyučujícího. V případě úmyslného poškození uhradí viníci způsobené škody.
  3. Plasty, papír a obaly na nápoje žáci třídí do označených nádob. Ostatní odpadky odkládají do košů v učebnách.

Část V. Výchovná opatření, která mají pro žáka právní důsledky

  1. Ředitelka školy může v případě závažného porušení povinností stanovených školským zákonem, vyhláškami nebo školním řádem rozhodnout o podmínečném vyloučení nebo vyloučení žáka, který již splnil povinnou školní docházku ze školy.
  2. Podmíněné vyloučení žáka navrhne ředitelce školy třídní učitel za zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení nebo vůči ostatním žákům.
  3. V rozhodnutí o podmínečném vyloučení stanoví ředitelka školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.
  4. Vyloučení žáka navrhne ředitelce školy třídní učitel za opakovaná méně závažná provinění proti školnímu řádu uskutečněná ve zkušební lhůtě stanovené v podmíněném vyloučení. Ředitelka školy se může po posouzení závažnosti porušení kázně rozhodnout k vyloučení žáka.
  5. K vyloučení žáka ve zkušební lhůtě rozhodně přistoupí ředitelka školy v případech další neomluvené absence a dalších nebo opakovaných závažných provinění proti školnímu řádu.
  6. O podmínečném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy rozhoduje ředitelka po projednání

s pedagogickou radou.

  1. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí

o vyloučení.

Část VI. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

  1. Pravidla pro hodnocení výsledků a vzdělávání žáků jsou uvedeny v příloze, která je nedílnou součástí Školního řádu.

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

Část I.    Hodnocení prospěchu žáků

Článek 1 Zásady hodnocení

 

  1. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:
    • jednoznačné,
    • srozumitelné,
    • odpovídající předem stanoveným kritériím,
    • věcné,
    • všestranné.
  2. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení výstupů formulovaných v ŠVP. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
  3. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
  4. Vyučující dodržují zejména tyto zásady:
    • neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
    • žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,
    • účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co žák umí,
    • učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,
    • před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,
    • prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
  5. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí dosažené znalosti, schopnosti a dovednosti žáka, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Posuzuje se zejména to, zda žák v klasifikačním období prokázal požadovaný rozsah znalostí, schopností a dovedností stanovený závaznými výstupy a standardy. Do celkového hodnocení a klasifikace se zahrnuje hodnocení vědomostí, dovedností, schopností žáka, míry naplňování kompetencí a přístupu ke vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
  6. Chování žáka není zahrnuto v hodnocení prospěchu ve vyučovacích předmětech.
  7. Při hodnocení respektuje učitel u konkrétního žáka doporučení školských poradenských zařízení, jsou-li tato k dispozici. Klasifikační stupeň (slovní hodnocení) určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky a předměty, jejichž dílčí části učí více vyučujících. V těchto případech se musí vyučující na klasifikačním stupni shodnout.
  8. Za známku pro účely bodu č. 10 je považováno hodnocení, které vychází přímo z obsahu předmětu a které popisuje míru znalosti a dovednosti vzhledem k požadovaným výstupům v ŠVP. Nepatří sem pomocná hodnocení např. za přístup k předmětu, vedení sešitu, přípravu na předmět, apod.
  9. Způsoby a frekvence hodnocení jsou stanoveny takto:
    1. Žák 2. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, kterému je vyučováno 4 a více hodin týdně, alespoň 6 známek za každé pololetí, z toho nejméně dvě za ústní zkoušení. V případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka se rozsah počtu známek přiměřeně upraví dle délky absence žáka. Minimální počet známek pro celkové hodnocení jsou 3 známky, z nichž alespoň jedna je z ústního zkoušení.
    2. Žák 2. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, který je vyučován 2 až 3 hodiny týdně, alespoň 4 známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení (mimo výchovy a praktické činnosti). V případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka se rozsah počtu známek přiměřeně upraví dle délky absence žáka. Minimální počet známek pro celkové hodnocení jsou dvě známky.
    3. Žák 2. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, který je vyučován 1 hodinu týdně, alespoň 2 známky za každé pololetí. Tento počet je minimální pro objektivní hodnocení žáka.
    4. Hodnocení naplňování kompetencí v předmětech se provádí alespoň jednou za pololetí. Poslední hodnocení kompetencí se provádí za 1. pololetí v lednu, za 2. pololetí v červnu.
    5. Žák 1. ročníku musí mít z každého předmětu minimálně 4 známky.
  10. Třídní učitelé jsou povinni seznámit vyučující ve třídě s doporučením školských poradenských zařízení, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů, a to do 5 dnů od přijetí odborného posudku školou.
  11. Vyučující respektují pedagogická doporučení obsažená v posudcích školských poradenských zařízení.
  12. Vyučující respektují zdravotní omezení vyplývající ze zpráv a doporučení odborných lékařů.
  13. V tělesné výchově a pracovních činnostech mohou žáci cvičit nebo pracovat jen v bezpečném oblečení a obuvi. Nemá-li žák odpovídající bezpečné oblečení a rozhodl-li vyučující o tom, že žák nemůže dané činnosti ve vyučovací hodině vykonávat, pak jsou-li tyto činnosti v hodině hodnoceny, je tento žák z dané činnosti nehodnocen.

Článek 2  Způsob získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

  1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
    • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,
    • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,
    • z výsledků výkonů při praktických činnostech a výtvorů žáka,
    • soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
    • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
    • analýzou různých činností žáka.
  2. Při hodnocení využívá učitel rovněž sebehodnocení žáka.
  3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.
  4. Všechny způsoby získávání podkladů pro hodnocení jsou realizovány zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování mimo kolektiv třídy. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě školského poradenského zařízení.
  5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka výhradně prostřednictvím zápisů do žákovské knížky (elektronické, případně papírové) – současně se sdělováním známek žákům.
  6. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem (minimálně 5 dnů). V jednom dni mohou žáci 1. stupně konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru, žáci 2. stupně dvě. Písemné zkoušky vyučující koordinuje s ostatními vyučujícími třídy.
  7. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají ve škole po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.
  8. Papírové žákovské knížky žáků jsou uloženy ve škole po dobu 1 roku od ukončení školního roku.
  9. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,…).
  10. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Za evidenci klasifikace je považována i elektronická evidence v programu Škola OnLine.
  11. Veškeré průběžné hodnocení u každého žáka zaznamenává učitel do elektronické žákovské knížky v aplikaci Škola OnLine. Součástí hodnocení je přidělení váhy známce dle předem dohodnutých kritérií a uvedení informace o tom, co bylo předmětem hodnocení (téma).
  12. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu, v zařízeních se zajištěnou výukou, vyučující přihlíží k navržené klasifikaci žáka, kterou škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn.
  13. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná.

Článek 3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

  1. Při školní práci vedeme žáka, aby se vyjadřoval ke svým výkonům a výsledkům.
  2. Sebehodnocení musí sloužit k posílení sebeúcty a sebevědomí žáků.
  3. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:
    • co se mu daří,
    • co mu ještě nejde,
    • jaké má překonat překážky,
    • v čem by se měl zlepšit,
    • jak bude pokračovat dál.

Článek 4 Kritéria pro stupně hodnocení prospěchu žáků – klasifikace

  1. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována pro celkovou klasifikaci na konci klasifikačního období. Učitel nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu, s ohledem na věk a možnosti žáka.
  2. Pro potřebu průběžného hodnocení a klasifikace se vyučující řídí dohodnutými pravidly pro hodnocení v jednotlivých ročnících na 1. stupni a předmětech na 2. stupni. Za jednotnost kritérií a posuzování žáků podle nich odpovídají koordinátoři pro ročníky nebo předměty. Kritéria jsou při zápisu hodnocení vyjádřena váhou známky v souboru.
  3. Vyučující odpovídá za to, že za stejný druh hodnocené práce bude všem hodnoceným žákům přidělena známka se stejnou váhou. Výjimkou mohou být žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud je jejich hodnocení upraveno některým z opatření.
  4. Žák, který byl v průběhu klasifikačního období uvolněn z předmětu, se v něm klasifikuje, případně neklasifikuje, dle ustanovení uvedených v rozhodnutí, kterým byl uvolněn.
  5. Žáka nelze za pololetí hodnotit a klasifikovat, pokud neabsolvoval výuku v rozsahu alespoň poloviny vyučovacích hodin určených pro předmět v pololetí. Pro hodnocení bude stanoven náhradní termín dle platných právních předpisů. U tělesné výchovy a pracovních činností se do neabsolvovaných hodin započítávají i hodiny, ve kterých žák nemohl vykonávat určenou činnost, protože jeho oděv nebo obuv byly pro činnost nevhodné z hlediska bezpečnosti. Výjimku z věty první, v případech, kdy lze doložit dostatek podkladů pro hodnocení v plném rozsahu splnění výstupů dle ŠVP za sledované období, povoluje ředitelka školy.
  6. Pro potřeby popisu kritérií hodnocení se předměty dělí podle vzdělávacích oblastí:
    • Jazyk a jazyková komunikace (český jazyk, anglický jazyk, druhý cizí jazyk + volitelné předměty z uvedené oblasti)
    • Matematika a její aplikace (matematika + volitelné předměty z uvedené oblasti)
    • Informační a komunikační technologie (IKT + volitelné předměty z uvedené oblasti)
    • Člověk a jeho svět (prvouka, vlastivěda, přírodověda)
    • Člověk a společnost (dějepis, výchova k občanství)
    • Umění a kultura (hudební výchova, výtvarná výchova)
    • Člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis + volitelné předměty z uvedené oblasti)
    • Člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova + volitelné předměty z uvedené oblasti)
    • Člověk a svět práce (pracovní činnosti + volitelné předměty z uvedené oblasti)

A.     Klasifikace v oblasti „Jazyk a jazyková komunikace“

  1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
    • Stupeň osvojení učiva v oblasti komunikační a slohové výchovy, jazykové výchovy a literární výchovy (např. ústního zkoušení, výsledky z předepsaných písemných prací: kontrolní diktáty a slohové práce, opakovací tematické prověrky, kratší písemné zkoušky – testy, aktivity žáků při práci v hodinách, pečlivost při plnění zadaných úkolů, hodnocení domácích úkolů …).
    • Rozvíjení základních čtenářských dovedností a návyků, porozumění textu.
    • Kultivovaný projev ústní i písemný.
    • Způsob komunikace.
    • Zapojení se do práce ve skupinách, dvojicích, soutěžích, projektech.
    • Schopnost samostatného plnění zadaných úkolů.
    • Schopnost využívat různé druhy informací (např. příručky – Pravidla českého pravopisu, přehledy učiva, literatura, slovníky, internet…).
    • Prezentace myšlenek a názorů.
    • Aplikace pravidel (pravopisu, tvarosloví a skladby), znalostí a dovedností v praxi.
    • Vztah žáka k předmětu, příprava na výuku.
    • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
  1. Výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák zvládá požadované výstupy odpovídající věkové kategorii uceleně, přesně a úplně. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je estetický. Zadané úkoly plní samostatně, aktivně pracuje při skupinové práci, výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze občas s menšími nedostatky. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák zvládá požadované výstupy odpovídající věkové kategorii v podstatě uceleně, přesně a úplně. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Zadané úkoly plní většinou samostatně, kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností.  Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má ve zvládnutí požadovaných výstupů nepodstatné mezery. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Při plnění zadaných úkolů potřebuje pomoc učitele nebo spolupráci při skupinové práci, do níž se zapojuje, v kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má ve zvládnutí požadovaných výstupů závažné mezery. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Zadané úkoly plní s obtížemi a v kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované výstupy neosvojil, má v nich závažné a značné mezery. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Zadané úkoly občas neplní, kvalita výsledků jeho činnosti má vážné nedostatky a grafický projev je neestetický. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.

B.   Klasifikace v oblasti „Matematika a její aplikace“

  1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
    • Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů.
    • Kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení matematických jevů a zákonitostí.
    • Kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost.
    • Aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim.
    • Přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu.
    • Schopnost vyhledávat, třídit a zpracovávat informace z různých zdrojů.
    • Kvalita výsledků činností.
    • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
  1. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti uceleně a chápe vztahy mezi nimi. Vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, samostatně a tvořivě. Jeho ústní a písemný projev je správný a výstižný. Grafický projev je přesný a srozumitelný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně vyhledávat, třídit i zpracovávat informace z různých zdrojů, plánuje a organizuje vlastní činnosti. Účinně spolupracuje ve skupině, zapojuje se do diskuze, vhodnými argumenty obhajuje svůj názor, je schopen vlastního hodnocení i hodnocení ostatních. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně. Vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně nebo dle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí v podstatě správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je téměř přesný a srozumitelný. Je schopen samostatně vyhledávat, třídit i zpracovávat informace z různých zdrojů, organizuje vlastní činnosti. Spolupracuje ve skupině, zapojuje se do diskuze a obhajuje svůj názor, je schopen hodnotit sebe i ostatní. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu nedokáže formulovat uceleně a výstižně. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev má víceméně nepřesný. Je schopen vyhledávat, třídit i zpracovávat informace z různých zdrojů podle návodu učitele, také si s jeho pomocí naplánuje vlastní činnosti, ale výsledky nedokáže samostatně porovnat. Spolupracuje ve skupině, ale zřídka se zapojuje do diskuze, jeho argumentace jsou nepřesné, hodnocení vlastní i ostatních provádí povrchně. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností má větší nedostatky. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. V ústním a písemném projevu obtížně formuluje, v kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický záznam je nepřesný a neúplný. Závažné nedostatky a chyby žák dovede s pomocí učitele opravit. Obtížně vyhledává informace z různých zdrojů, výrazné potíže má při jejich třídění a zpracovávání, své činnosti si nedokáže naplánovat. Jeho zapojení do práce skupiny je neefektivní, do diskuze se nezapojuje, nedokáže vhodně argumentovat, přejímá názory jiných členů skupiny, obtížně vyhodnocuje výsledky své práce. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu nedokáže formulovat, kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou většinou chybné, neúplné a nesrozumitelné. Nezvládá vyhledávání informací z různých zdrojů a práci s nimi. Své činnosti si nedokáže naplánovat, ani vyhodnotit, ve skupině nespolupracuje. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.

C.   Klasifikace v oblasti „Informační a komunikační technologie“

  1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
    • Zvládnutí výstupů stanovených ŠVP v klasifikačním období zejména:
      • Kvalita dovedností při vyhledávání, zpracovávání a prezentování správných informací.
      • Znalosti spojené s teoretickým základem předmětu.
      • Využívání široké škály zdrojů pro získávání informací.
      • Schopnost aplikovat znalosti, poznatky a postupy při řešení praktických úkolů, včetně poznatků z jiných oblastí.
      • Osvojení si základních dovedností v uživatelském ovládání výpočetní a komunikační techniky.
      • Osvojení si práce v počítačových aplikacích.
      • Osvojení si práce se službami na internetu.
      • Aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim.
      • Kvalita výsledků činností, včetně zpracovávaných projektů a samostatných prací.
      • Plnění zadaných úkolů, včetně nošení školních potřeb a materiálů potřebných pro výuku.
    • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
  1. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák zvládá požadované výstupy ŠVP v plném rozsahu, umí je správně aplikovat. Umí samostatně vyhledat, zpracovat a prezentovat informace. Informace shromažďuje z více zdrojů, umí je porovnat a vybrat správné informace k řešení úkolu. Při řešení praktických úloh volí správné postupy, aplikuje získané poznatky a dovednosti zcela samostatně. Výsledky jeho práce plně odpovídají zadání úkolu. Žák ovládá základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení, rozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování. Zcela zvládl ovládání výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Uvědoměle dodržuje pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení. Činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Účelně si organizuje vlastní práci, aktivně překonává vyskytující se překážky. Výjimečně se dopouští jen drobných chyb, umí je najít a opravit, dále se stejných chyb již nedopouští. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák zvládá požadované výstupy ŠVP v s drobnými nedostatky, umí je správně aplikovat. Umí samostatně, avšak s drobnými nepřesnostmi vyhledat, zpracovat a prezentovat informace. Informace shromažďuje převážně z internetových zdrojů, umí je porovnat a vybrat správné informace k řešení úkolu. Při řešení praktických úloh volí převážně správné postupy, aplikuje získané poznatky a dovednosti převážně samostatně. Výsledky jeho práce jen s drobnými nepodstatnými nedostatky odpovídají zadání úkolu.  Žák ovládá základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení, rozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování. Zvládl ovládání výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Při práci však potřebuje občasnou pomoc nebo usměrnění. Uvědoměle dodržuje pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení. Činnosti vykonává převážně samostatně, uplatňuje získané dovednosti a návyky. Účelně si organizuje vlastní práci, překážky překonává s pomocí. Při činnostech se dopouští jen drobných chyb, umí je po upozornění opravit, dále se stejných chyb již nedopouští. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák zvládá požadované výstupy ŠVP jen v omezené míře, neúplně, nedokáže je zcela správně aplikovat. Žák vyhledá, zpracuje a prezentuje informace jen s pomocí, informace nejsou často správné nebo úplné, zpracování je nepřesné, prezentace je s chybami v obsahu nebo je málo srozumitelná. Informace shromažďuje převážně z internetových zdrojů, výběr informací k řešení úkolu je neúplný nebo nekoncepční. Při řešení praktických úloh volí převážně správné postupy, získané poznatky a dovednosti aplikuje jen částečně, potřebuje občasnou pomoc. Výsledky jeho práce trpí nedostatky vzhledem k zadání úkolu.  Žák ovládá jen některé základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení s drobnými chybami, rozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování, ale nedokáže toto zcela správně vysvětlit. Zvládl základy ovládání výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Dodržuje pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení. Činnosti vykonává převážně s pomocí, uplatňuje získané dovednosti a návyky. Organizuje si vlastní práci, překážky překonává s pomocí. Dopouští se méně závažných chyb, neumí je sám najít, po vysvětlení je umí opravit, stejných chyb již se dopouští jen výjimečně. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák zvládá požadované výstupy ŠVP jen na nezbytné úrovni, neumí je samostatně aplikovat. Žák nedokáže samostatně vyhledat, zpracovat a prezentovat informace, informace jsou často nesprávné nebo neúplné, zpracování je nepřesné, prezentace je s chybami v obsahu nebo je málo srozumitelná. Informace jsou pouze z jednoho zdroje, výběr informací k řešení úkolu je nesprávný. Při řešení praktických úloh volí nesprávné postupy, získané poznatky a dovednosti aplikuje jen částečně, potřebuje častou pomoc. Výsledky jeho práce trpí zásadními nedostatky vzhledem k zadání úkolu. Žák ovládá jen některé základní pojmy, umí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení s chybami, nerozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování, nedokáže toto správně vysvětlit. S obtížemi zvládá základy ovládání výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Při práci se dopouští závažných chyb a potřebuje trvalou pomoc nebo usměrnění. Občas porušuje pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení. Činnosti vykonává jen s pomocí, neuplatňuje získané dovednosti a návyky. Neumí si organizovat vlastní práci, překážky překonává s jen významnou pomocí. Dopouští se závažných chyb, neumí je sám najít, po vysvětlení je umí opravit, stejných chyb se dopouští opakovaně. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák nezvládá požadované výstupy ŠVP ani v minimálním rozsahu, neprojevuje zájem o práci v předmětu. Nedokáže ani s pomocí učitele vyhledat, zpracovat a prezentovat informace, informace jsou nesprávné nebo neúplné, zpracování je nesprávné, prezentace je s chybami v obsahu nebo je zcela nesrozumitelná, nevhodná. Informace jsou pouze z jednoho zdroje, výběr informací k řešení úkolu je záměrně nesprávný. Při řešení praktických úloh volí nesprávné postupy, neumí aplikovat poznatky. Výsledky jeho práce jsou zcela v rozporu se zadáním úkolu. Žák neovládá ani základní pojmy, postupy. Neumí popsat a vysvětlit význam a principy činnosti zařízení, nerozumí významu informací, způsobům jejich šíření, vyhledávání, zpracovávání a prezentování.  Nezvládá ovládání výpočetní a komunikační techniky a postupy při práci s jednotlivými počítačovými a internetovými aplikacemi v rozsahu, který byl předmětem výuky. Při práci se dopouští trvale závažných chyb, které nedokáže nebo nechce odstranit. Porušuje pravidla bezpečnosti práce, správné obsluhy zařízení. Činnosti vykonává jen s pomocí a pod dohledem. Neuplatňuje získané dovednosti a návyky. Neumí si organizovat vlastní práci, překážky nechce překonávat. Dopouští se opakovaně stejných závažných chyb, neumí je sám najít, po vysvětlení je neumí nebo nechce opravit. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.

D.   Klasifikace v oblasti „Člověk a jeho svět“

  1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
  • Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, objevování a poznávání všeho, co je zajímá a v čem by měli uspět.
  • Poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, chování vůči nemocným, sebekázeň při ochraně svého zdraví.
  • Účelnost rozhodování v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti své i druhých.
  • Orientace v sociálních vztazích (rodina, škola, vztah k práci, život ve společnosti).
  • Rozšiřování slovní zásoby prostřednictvím nových pojmů daného tématu.
  • Vzájemné naslouchání a zdůvodňování závěrů.
  • Samostatné vystupování a jednání, bezkonfliktní komunikace, vzájemná pomoc jeden druhému.
  • Utváření vztahu k přírodě a k lidským výtvorům, k životnímu prostředí.
  • Dodržování pravidel slušného chování.
  • Utváření návyků v týmové činnosti – skupinové a jiné práce.
  • Samostatnost používání doplňkových materiálů (knihy, encyklopedie, časopisy, atlasy, výstavy, internet).
  • Používání nástrojů a vybavení (práce s pracovním nářadím – hrábě, konev, …).
  • Aktivita v přístupu k činnostem, vztah k činnostem.
  • Odborná a jazyková správnost ústního a písemného projevu.
  • Samostatnost a tvořivost myšlení v rámci tematických celků.
  • Kvalita výsledků činností v daném předmětu (třídění, výtvarné ztvárnění, popis postupu, preciznost vypracování úkolu, praktická cvičení, vypravování).
  • Plnění přípravy na vyučování, nošení školních potřeb, pomůcek a materiálu, plnění domácích úkolů.
  • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
  1. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák splňuje v plném rozsahu očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku. Samostatně, aktivně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky, dovednosti a návyky získané v předmětu. Poznatky získané v předmětu ovládá uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi, smysluplně je propojuje s poznatky z jiných předmětů, dokáže je aplikovat v praxi, běžném životě. Vnímá vazby mezi dříve probíraným učivem, novým učivem a životními zkušenostmi. Myslí logicky správně. Vždy používá bezpečně a správně materiály, nástroje a vybavení, umí pracovat s pomůckami pro daný předmět. Ústní i písemný projev žáka je správný, přesný, účinně se zapojuje do diskuse, aktivně řeší problémy. Je schopen samostatně pracovat s vhodnými texty. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák splňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku s drobnými nedostatky. S menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky, dovednosti a návyky získané v předmětu. Poznatky získané v předmětu ovládá s drobnými nepřesnostmi, které nemají vliv na chápání celku, chápe vztahy mezi nimi, správně poznatky propojuje s poznatky z jiných předmětů, dokáže je aplikovat v praxi, běžném životě. Dopouští se drobných chyb, které po upozornění umí odstranit. Vnímá vazby mezi dříve probíraným učivem, novým učivem a životními zkušenostmi. Myslí logicky s drobnými nepřesnostmi. Používá bezpečně a správně materiály, nástroje a vybavení, umí pracovat s pomůckami pro daný předmět. Ústní i písemný projev žáka je správný, jen s drobnými nepřesnostmi, zapojuje se aktivně do diskuse a řešení problémů. Je schopen samostatně pracovat s vhodnými texty. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák splňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku s nedostatky, nedostatky však nebrání základnímu pochopení významu a souvislostí. Jen s podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky, dovednosti a návyky získané v předmětu. Poznatky propojuje s poznatky z jiných předmětů jen s pomocí, v praxi a běžném životě dokáže aplikovat samostatně jen některé poznatky. Dopouští se závažnějších chyb, které nedokáže bez pomoci odstranit. Nedokáže samostatně propojit učivo s poznatky z jiných předmětů.  Při používání materiálů, nástrojů a vybavení je nejistý, umí pracovat s pomůckami pro daný předmět. Ústní i písemný projev žáka je nepřesný, s více chybami. Málo se zapojuje do diskuse a řešení problémů. S texty a pracovními materiály pracuje převážně jen s návodem učitele. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák splňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku s vážnými nedostatky, nechápe souvislosti. Jen s výraznou pomocí učitele uplatňuje poznatky, dovednosti a návyky získané v předmětu. Nedokáže propojit poznatky získané v předmětu s poznatky z jiných předmětů. V praxi a běžném životě nedokáže bez návodu poznatky aplikovat. Dopouští se chyb, které nedokáže bez pomoci odstranit. Při používání materiálů a nástrojů je nejistý, neovládá práci s řadou pomůcek pro daný předmět. Ústní i písemný projev je nepřesný, s více chybami. Nezapojuje se do diskuse a řešení problémů. S texty a pracovními materiály pracuje jen pod dohledem učitele. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák nesplňuje očekávané výstupy pro předmět v daném ročníku. Nezískal ani minimální poznatky, dovednosti a návyky, které by umožňovaly jeho další rozvoj v předmětu. V praxi a běžném životě nedokáže poznatky aplikovat, a to ani s pomocí učitele. Dopouští se závažných chyb, které nedokáže bez pomoci odstranit. Při používání materiálů a nástrojů je nejistý, neovládá práci s řadou pomůcek pro daný předmět, nerespektuje pravidla bezpečné práce. Ústní i písemný projev je nepřesný, s více chybami. Nezapojuje do diskuse a řešení problémů. S texty a pracovními materiály pracuje jen pod dohledem učitele. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.

E.   Klasifikace v oblasti „Člověk a společnost“

  1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
  • Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů a hodnocení společenských jevů a zákonitostí.
  • Kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost.
  • Aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim.
  • Přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu.
  • Kvalita výsledků činností.
  • Plnění zadaných úkolů včetně nošení školních potřeb a materiálů potřebných pro výuku.
  • Osvojení si účinných metod samostatného studia.
  • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
  1. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák zvládá požadované výstupy pro daný ročník uceleně, přesně, úplně. Osvojené poznatky, dovednosti aktivně a tvořivě uplatňuje, propojuje je do širších souvislostí. Úkoly řeší  samostatně, plně využívá a cíleně rozvíjí své osobní předpoklady. Myslí logicky, získané znalosti, dovednosti je schopen aplikovat. Jeho ústní i písemný projev je správný, výstižný, srozumitelný, kultivovaný. Grafický projev je estetický. Výsledky činnosti žáka jsou kvalitní, ke všem činnostem uplatňuje uvědomělý, aktivní přístup, samostatnost. Je schopen uvědomit si chybu, dokáže s ní dále pracovat. Správně a efektivně řeší teoretické i praktické úkoly /samostatně, v týmu/. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák zvládá požadované výstupy pro daný ročník v podstatě uceleně, přesně, úplně. Osvojené poznatky, dovednosti aktivně a tvořivě uplatňuje, při propojení do širších souvislostí se dopouští menších nesrovnalostí. Úkoly řeší samostatně, využívá a rozvíjí své osobní předpoklady. Myslí vcelku logicky, získané znalosti, dovednosti je většinou schopen aplikovat. Jeho ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, výstižnosti. Je však srozumitelný, kultivovaný. Grafický projev je estetický. Kvalita výsledků činnosti žáka je zpravidla bez podstatných nedostatků, k většině činností uplatňuje aktivní přístup. Je schopen si uvědomit chybu. Teoretické i praktické úkoly řeší /samostatně, v týmu/ v celku správně, s drobnými, nepodstatnými nedostatky. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák zvládá požadované výstupy pro daný ročník s drobnějšími, avšak nepodstatnými nedostatky v ucelenosti, přesnosti, či úplnosti. Osvojené poznatky, dovednosti uplatňuje na základě podnětů a menší pomoci, při propojení do širších souvislostí se dopouští větších nesrovnalostí, nepřesností. Úkoly řeší často s pomocí, mnohdy z podnětů ostatních, své osobní předpoklady nerozvíjí dostatečně. Jeho myšlení je vcelku správné, avšak málo tvořivé, znalosti a dovednosti je schopen aplikovat do určité míry. Jeho ústní i písemný projev má nedostatky ve správnosti, výstižnosti, nebo srozumitelnosti. Grafický projev je méně estetický. V kvalitě výsledků činnosti žáka se projevují častější nedostatky, dopouští se chyb. Teoretické nebo praktické úkoly řeší /samostatně, v týmu/ s pomocí, je méně aktivní. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v požadovaných výstupech pro daný ročník závažné mezery. Osvojené poznatky, dovednosti uplatňuje pouze ojediněle, většinou není samostatně schopen propojení do širších souvislostí. V myšlení se vyskytují závažné nedostatky, úkoly řeší většinou s pomocí. Znalosti a dovednosti je schopen aplikovat pouze s pomocí, a to jen částečně. Jeho ústní i písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, výstižnosti a srozumitelnosti. Grafický projev je málo estetický. V kvalitě výsledků činnosti žáka se objevují závažné nedostatky. Je málo aktivní, nesamostatný, projevuje malý zájem o získávání vědomostí, dovedností. Teoretické nebo praktické úkoly řeší často nesprávně, samostatné práce je schopen výjimečně. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované výstupy pro daný ročník téměř vůbec neosvojil, má závažné a značné mezery. Osvojené poznatky a dovednosti není schopen uplatnit, propojit do širších souvislostí, a to ani s pomocí. Neprojevuje samostatnost v myšlení, není schopen řešit zadané úkoly ani s pomocí. Jeho intelekt, či vůle nestačí k zvládnutí základního učiva a dovedností, a to ani s pomocí. Jeho ústní i písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, srozumitelnosti. Grafický projev je neestetický. V kvalitě výsledků činnosti žáka se objevují velmi závažné nedostatky. Je pasivní, odmítá plnit zadané úkoly /samostatně, v týmu/, nemá zájem získat vědomosti, dovednosti. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.

F. Klasifikace v oblasti „Umění a kultura“

  1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
    • Stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu.
    • Osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace.
    • Poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti.
    • Kvalita projevu.
    • Vztah žáka k činnostem a zájem o ně.
    • Estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti.
    • Dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
    • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
  1. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění a estetiku, projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus.  Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění a o estetiku. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus.  Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění a estetiku. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je málo aktivní a tvořivý, rozvoj jeho schopností stejně jako jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.

G.   Klasifikace v oblasti „Člověk a příroda“

  1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
    • Osvojení požadovaných výstupů.
    • Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných výstupů, kvalita a rozsah získaných dovedností, schopnost uplatňovat poznatky a dovednosti při řešení úkolů, prezentace získaných informací.
    • Samostatnost, pohotovost, tvořivost, logika v myšlení.
    • Aktivita v přístupu k činnostem.
    • Odborná a jazyková správnost ústního a písemného projevu.
    • Příprava na předmět, plnění zadaných úkolů.
    • Písemný, ústní a praktický projev.
    • Způsob získávání informací, rozmanitost informačních zdrojů.
    • Porozumění pojmům a výstupu.
    • Dotváření souvislostí.
    • Příprava na předmět a vztah žáka k němu.
    • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
  2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované výstupy uvedené v ŠVP (pro daný předmět a ročník) uceleně a přesně. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Získané informace dokáže prezentovat. Písemný a ústní projev je jazykově a odborně správný a výstižný. Výsledky jeho činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované výstupy uvedené v ŠVP (pro daný předmět a ročník)v podstatě uceleně a přesně. Samostatně nebo s pomocí menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. V písemném a ústním projevu mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Ve výsledcích jeho činností se objevují menší nepřesnosti.  Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v osvojení požadovaných výstupů uvedených v ŠVP (pro daný předmět a ročník) nepodstatné mezery. V uplatňování poznatků a dovedností při řešení úkolů se dopouští chyb. Ústní a písemný projev má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností se projevují nepřesnosti.  Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných výstupů uvedených v ŠVP (pro daný předmět a ročník) podstatné mezery. V uplatňování vědomostí a dovedností při řešení úkolů se vyskytují závažné chyby. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Ve výsledcích jeho činností se projevují značné nepřesnosti. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované výstupy uvedené v ŠVP (pro daný předmět a ročník) neosvojil, má v nich závažné a značné mezery. Při řešení teoretických i praktických úkolů, které vyžadují osvojené vědomosti a dovednosti, se vyskytují velmi závažné chyby. Jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.

H.   Klasifikace v oblasti „Člověk a zdraví“

  1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
  • Stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu.
  • Osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich aplikace.
  • Poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti.
  • Kvalita projevu.
  • Vztah žáka k činnostem a zájem o ně.
  • Vnímání, přístup k základům návyků ke zdraví a bezpečnosti.
  • Dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
  • Dodržování zásad fair play.
  • Znalost zásad první pomoci.
  • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
  1. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně i ve skupině, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě v hodinách s danou tématikou. Rozumí pojmu zdraví a chápe jeho hodnotu. Má výrazně aktivní zájem o zdravotní návyky, sportovní dovednosti, fair play, projevuje aktivní přístup k nim. Úspěšně rozvíjí svoji fyzickou kondici a otužuje se. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je osobitý působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Rozumí pojmu zdraví a chápe jeho hodnotu. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o zdravotní návyky, sportovní dovednosti, fair play. Rozvíjí se v požadované míře i po fyzické stránce.  Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Pojem zdraví mu není dostatečně zřejmý. Nemá dostatečný aktivní zájem o zdravotní návyky, sportovní dovednosti, fair play. Nerozvíjí v požadované míře svou fyzickou kondici. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je málo aktivní a tvořivý, rozvoj jeho schopností stejně jako jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně své zdravotní návyky, sportovní dovednosti, fair play.  Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o správné zdravotní návyky sportovní dovednosti, fair play návyky. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.

  1. Žák, který byl v klasifikačním období na základě doporučení lékaře částečně uvolněn z tělesné výchovy nebo plavání, nebo jehož výuka byla omezena, se klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu, stanoveným úlevám a počtu hodin, které v rámci výuky absolvoval.

I.   Klasifikace v oblasti „Člověk a svět práce“

  1. Při klasifikaci výsledků se v souladu s požadavky ŠVP hodnotí:
    • Vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.
    • Praktické osvojení dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce.
    • Využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech.
    • Aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech uplatněná různou formou (práce ve dvojicích, skupinová práce, projektová práce).
    • Kvalita a prezentace výsledků činností, schopnost zhodnocení a obhájení výsledků práce.
    • Organizace vlastní a skupinové práce, udržování pořádku na pracovišti, respektování společných dohodnutých pravidel.
    • Dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, včetně nošení pracovního oděvu a pracovní obuvi do výuky.
    • Hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci.
    • Obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
    • Plnění pracovních úkolů včetně nošení vlastních školních potřeb a materiálů potřebných pro výuku.
    • Míra získaných kompetencí rozvíjených ve vzdělávací oblasti.
  1. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Zvládá práci ve skupině a respektuje společná dohodnutá pravidla. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně a uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Zvládá vždy prezentovat, hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá kvalitně“ a ne hůř než na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Zvládá práci ve skupině a respektuje společná dohodnutá pravidla samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Zvládá prezentovat, hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Respektuje společná dohodnutá pravidla.  Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem minimálně na úrovni „zvládá částečně“.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Zvládá práci ve skupině s občasnou pomocí učitele a respektuje společná dohodnutá pravidla s pomocí učitele. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Zvládá s pomocí učitele hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Respektuje společná dohodnutá pravidla s menšími problémy. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem většinou alespoň na úrovni „zvládá částečně“ a ne hůř než na úrovni „téměř nezvládá“.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem.  Práci ve skupině zvládá pouze s pomocí učitele a respektuje společná dohodnutá pravidla za soustavné pomoci učitele. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele.                    V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. S pomocí učitele zvládá hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Respektuje společná dohodnutá pravidla s menšími problémy. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Přiměřeně svému věku zvládá kompetence spojené s předmětem alespoň na úrovni „téměř nezvládá“, přičemž převládá hodnocení na úrovních „zvládá částečně“ a „téměř nezvládá“. Úroveň „vůbec nezvládá“ se objevuje jen výjimečně.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.  Nezvládá práci ve skupině a nerespektuje dohodnutá pravidla. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Nezvládá hodnotit a obhájit výsledky a pokroky své práce. Nerespektuje společná dohodnutá pravidla. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Žák i s přihlédnutím k věku kompetence spojené s předmětem nezvládá. Jejich úroveň je hodnocena většinou stupni „téměř nezvládá“ a „vůbec nezvládá“.

Článek 5  Hodnocení kompetencí

Pro hodnocení kompetencí škola používá tuto stupnici:

 

Stupnice Charakteristika stupně
Zvládá velmi kvalitně Žák kompetenci zvládá v plném rozsahu, kvalitně, užívá ji ve všech vzniklých situacích.
Zvládá kvalitně Žák kompetenci zvládá s drobnými nedostatky, většinou ji užívá ve vzniklých situacích.
Zvládá částečně Žák kompetenci zvládá do určité míry, občas ji užívá ve vzniklých situacích.
Téměř nezvládá Žák kompetenci zvládá jen ve velmi malé míře, užívá ji pouze v ojedinělých situacích, výjimečně.
Vůbec nezvládá Žák kompetenci zatím vůbec nezvládá

 

Článek 6 Používání slovního hodnocení

  1. O použití slovního hodnocení nebo kombinovaného hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení ve škole nebo ve třídě rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
  2. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
  3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.
  4. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
  5. Při hodnocení vychází učitel z kritérií pro jednotlivé klasifikační stupně uvedené v části I. článku 4. Pro účely slovního hodnocení jsou použity formulace uvedené v odstavci 7. článku 5 tak, aby bylo zřejmé, kterému klasifikačnímu stupni slovní hodnocení odpovídá.
  6. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
  7. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
  8. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení.

Ovládnutí učiva

  • – výborný ovládá bezpečně
  • – chvalitebný ovládá
  • – dobrý               v podstatě ovládá
  • – dostatečný ovládá se značnými mezerami
  • – nedostatečný Neovládá

Úroveň myšlení

  • – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
  • – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
  • – dobrý               menší samostatnost v myšlení
  • – dostatečný nesamostatné myšlení
  • – nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

  • – výborný výstižné a přesné
  • – chvalitebný celkem výstižné a poměrně přesné
  • – dobrý               myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
  • – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
  • – nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1-      výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2-      chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3-      dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4-      dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5-      nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

 

Píle a zájem o učení

  • – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
  • – chvalitebný učí se svědomitě
  • – dobrý         k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
  • – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
  • – nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

Článek 7 Celkové hodnocení a klasifikace, vysvědčení

  1. Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.
  2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm.
  3. Slovně nebo kombinací slovního hodnocení a klasifikace lze hodnotit žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud o to předem písemně požádá jejich zákonný zástupce, nebo je tento způsob hodnocení zahrnut do přijatých opatření. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy po projednání v pedagogické radě.

Článek 8 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

  1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.
  2. Je-li zpracován individuální vzdělávací plán žáka (dále jen IVP), jsou respektována dohodnutá pravidla pro hodnocení a klasifikaci obsažená v IVP.
  3. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
  4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
  5. Žák zařazený do tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

Část II.    Hodnocení chování žáků

  1. Chování žáků je průběžně v klasifikačním období hodnoceno výchovnými opatřeními, kterými jsou pochvaly a kázeňská opatření (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitelky školy).
  2. Klasifikace chování se provádí na konci každého klasifikačního období a zahrnuje posouzení chování žáka dle uvedených kritérií souhrnně za celé klasifikační období
  3. Škola hodnotí a klasifikuje žáky výhradně za jejich chování v době, kdy probíhá vzdělávání ve škole, v areálu školy a při akcích organizovaných školou.
  4. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
    • průběžně prostřednictvím papírové žákovské knížky,
    • kopii zápisu z jednání s žákem při závažném nebo opakovaném porušení školního řádu,
    • okamžitě telefonicky (poté písemně) v případně zvlášť hrubého porušení školního řádu, ublížení spolužákovi nebo neoprávněného opuštění školní budovy (prostor školní akce) v době vyučování,
    • písemným sdělením o uděleném výchovném opatření prostřednictvím papírové žákovské knížky nebo

na zvláštním formuláři.

Článek 1 Zápis o nevhodném chování žáka

  1. V případě, že se žák dopustí drobného porušení školního řádu, je na svůj přestupek upozorněn pedagogem, který přestupek zjistil, domluvou. Žák je upozorněn na nesprávnost svého chování, na správné chování a na možné důsledky při opakování svého chování. Pedagog informuje o přestupku žáka třídního učitele.
  2. Písemný zápis s žákem provádí pedagog zejména v případech opakovaného nebo závažného porušení školního řádu, obecných pravidel slušného chování, porušování právních norem, poškození majetku školy.
  3. Cílem zápisu je identifikovat přestupek žáka, definovat podmínky dalšího chování žáka, informovat prokazatelně žáka a jeho zákonného zástupce o možných důsledcích nevhodného chování.
  4. Zápis se provádí na zvláštní formulář. Obsahuje identifikaci přestupku žáka, informaci o tom, která ustanovení školního řádu nebo právních norem byla porušena, informaci o formě požadované nápravy, přijatých opatřeních k nápravě a informaci o možných důsledcích na hodnocení kázně nebo klasifikaci chování žáka. Součástí je i vyjádření žáka k projednávané věci.
  5. Zápis se vyhotovuje v jednom originále a dvou kopiích.
  6. Zápis podepisuje pedagog, který jej s žákem sepsal, žák a zákonný zástupce, kterému jsou kopie zápisu zaslány pro informaci. Jednu kopii podepsanou zákonným zástupcem vrátí žák třídnímu učiteli do 3 dnů od vydání. Originál uloží třídní učitel do dokumentace žáka, kopii podepsanou zákonným zástupcem předá výchovnému poradci.

Článek 2 Výchovná opatření

  1. V souladu s ustanovením § 31 odst.1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit, či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.
  1. Pochvaly
  2. Pochvala ředitelky školy – ředitel může žákovi na návrh školské rady, obce, či krajského úřadu po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školské iniciativy, za vysoce záslužný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci spojenou s reprezentací školy pochvalu ředitele školy. Udělení pochvaly se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno, a do dokumentace žáka.
  3. Pochvala třídního učitele – třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace žáka, je sdělena žákovi a zákonnému zástupci prostřednictvím žákovské knížky nebo na zvláštním formuláři, na vysvědčení se neuvádí.
  4. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace žáka.

 

  1. Kázeňská opatření
  2. Napomenutí třídního učitele – ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí, za

méně závažná porušení školního řádu, opakovanou nepřipravenost školních pomůcek nebo neplnění úkolů a

termínů.

  1. Důtka třídního učitele – ukládá třídní učitel za ztrátu žákovské knížky a závažnější, či opakované porušení školního řádu, norem slušnosti. Důtku ukládá třídní učitel kdykoli v průběhu klasifikačního období. Důtku za opakované porušování ustanovení školního řádu vždy předchází projednání nevhodného chování s žákem, včetně zápisu z tohoto jednání dle článku 1, bod č.4.
  2. Důtka ředitele školy – ukládá ji ředitelka školy na základě odůvodněného návrhu předloženého pedagogem

(pedagogy) po projednání v pedagogické radě, zejména za opakovaná a vážná porušení školního řádu – zvláště za:

  • porušování norem slušnosti,
  • nevhodné nebo urážlivé chování k zaměstnancům školy nebo spolužákům,
  • fyzické napadení spolužáka, projevy šikany vůči spolužákovi,
  • nerespektování ustanovení školního řádu při používání mobilních telefonů, neoprávněné pořizování zvukových nebo obrazových záznamů osob ve škole nebo na akcích pořádaných školou,
  • nerespektování ustanovení školního řádu pro oznamování úrazu nebo ztráty věci,
  • narušování průběhu vyučovací hodiny, nevhodné chování na akcích pořádaných školou,
  • ztrátu žákovské knížky,
  • záměrné poškození majetku školy, zejména za popsání, rozbití, poškození bezpečnostních tabulek

a hasicích přístrojů, poškození příborů ve školní jídelně,

  • neomluvenou absenci,
  • za opakování přestupků proti těm ustanovením školního řádu, za které již byla žákovi udělena důtka třídního učitele.
  1. V klasifikačním období lze žákovi uložit stejný typ kázeňského opatření opakovaně.
  2. Za konkrétní přestupek proti školnímu řádu, právním normám nebo pravidlům slušného chování lze uložit žákovi jen jedno kázeňské opatření. Opakuje-li žák stejný přestupek později, po již uděleném opatření, lze udělit kázeňské opatření vyšší. Ke skutečnosti, že se nevhodné chování opakovalo, se přihlédne při hodnocení chování na konci klasifikačního období.
  3. Třídní učitel nebo ředitelka školy neprodleně oznámí uložení kázeňského opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci zápisem do žákovské knížky nebo na určeném formuláři. Uložení kázeňského opatření zaznamená třídní učitel ihned do dokumentace žáka. O uložení napomenutí nebo důtky třídního učitele informuje třídní učitel bezodkladně ředitelku školy.

Článek 3 Klasifikace chování

  1. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
  2. Klasifikaci chování žáků provádí třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními pedagogickými pracovníky. Snížené stupně chování projednává pedagogická rada.
  3. Klasifikace z chování za první pololetí se projednává na pedagogické radě v lednu, za druhé pololetí v červnu.
  4. Stupně hodnocení chování

 

  1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
  • 1 – velmi dobré,
  • 2 – uspokojivé,
  • 3 – neuspokojivé.

B.  Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování

  1. Stupeň 1 (velmi dobré)
    • Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
  2. Stupeň 2 (uspokojivé). Tímto stupněm je žák hodnocen vždy, jestliže:
    • bez dovolení opustil budovu školy v době vyučovací doby stanovené rozvrhem, včetně doby přestávek mezi vyučovacími hodinami dopoledního vyučování;
    • v klasifikačním období zameškal vlastním zaviněním neomluveně 10 až 20 vyučovacích hodin.
  3. Druhým nebo třetím stupněm z chování je žák hodnocen v těchto případech:
    • chování žáka je dlouhodobě, v klasifikačním období, přes upozornění nebo udělená kázeňská opatření v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu.
    • dopustí-li se závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo pravidlům vymezeným ve školním řádu, vnitřním řádu školní družiny a školní jídelny;
    • opakovaně záměrně narušuje výchovně vzdělávací činnost školy narušováním výuky nebo školních akcí;
    • byla mu prokázána krádež ve škole nebo na akci školy;
    • výchovná opatření udělená třídním učitelem v průběhu klasifikačního období byla neúčinná – pro stejné chování musela být použita i důtka ředitelky školy;
    • ohrožoval bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob;
    • prokazatelně se dopustil šikany vůči jiným osobám ve škole;
    • byl přistižen při pořizování zvukového nebo obrazového záznamu záznamovým zařízením v budově školy, na akcích školy, jež nebyl schválen a je v rozporu s etikou;
    • používá ve škole a na akcích školy vulgární nebo rasistické výrazy nebo symboly;
    • důtka ředitelky školy za přestupek v průběhu klasifikačního období byla neúčinná, žák ve stejném nevhodném chování nadále pokračoval.;
    • podvody v ŽK, sešitech a jiných písemnostech (přepisování známek, falšování podpisu …)
    • držení a přechovávání věcí majících charakter zbraně ve škole nebo na akcích pořádaných školou
    • držení alkoholu, omamných, psychotropních nebo jiných nebezpečných látek ve škole nebo na akcích pořádaných školou.

O výsledném stupni je rozhodnuto po posouzení rozumových schopností žáka, míry a závažnosti provinění nebo přestupku a posouzení toho, jak žák svým chováním reagoval na udělená kázeňská opatření. Pokud chování žáka není při posouzení dle předchozí věty hodnoceno třetím stupněm, je hodnoceno druhým stupněm.

  1. Třetím stupněm z chování je žák hodnocen vždy, jestliže:
    • byl přistižen při kouření, používání alkoholu, používání jiných toxických a návykových látek ve škole, v areálu školy nebo na akcích pořádaných školou;
    • se dostavil do školy nebo na akci školy pod vlivem alkoholu nebo návykových látek;
    • zveřejňoval nebo rozesílal zvukový nebo obrazový záznam osob pořízený v prostorách školy nebo na školních akcích bez předchozího souhlasu všech dotčených osob;
    • fyzicky napadl spolužáka a způsobil mu zranění;
    • v klasifikačním období zameškal neomluveně 21 a více vyučovacích hodin;
    • fyzicky nebo hrubým slovním způsobem napadl zaměstnance školy.

Část III.    Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

 

Článek 1 Komisionální zkouška

  1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:
    • má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého

pololetí,

  • při konání opravné zkoušky,
  • při přezkoušení žáka plnícího povinnou školní docházku ve škole mimo území ČR.
  1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.
  2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
    • předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
    • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
    • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
  3. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

Článek 2 Přezkoušení žáka

  1. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
  2. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.
  3. V případě přezkoušení na žádost zákonného zástupce se při změně celkového hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí žákovi vydá nové vysvědčení.
  4. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
  5. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
  6. Třídní učitel zapíše do dokumentace žáka poznámku o vykonaných zkouškách, vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

Článek 3 Opravná zkouška

  1. Opravné zkoušky konají:
    • žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů, mimo předmětů s výchovným zaměřením, a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,
    • žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
  2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termíny konání opravných zkoušek stanoví ředitelka školy do 28. června. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
  4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.
  5. Konání opravné zkoušky se zaznačí do dokumentace žáka.

 

Část IV.    Hodnocení žáků individuálně vzdělávaných a žáků plnících školní docházku ve škole mimo území ČR

 

Článek 1 Hodnocení individuálně vzdělávaných žáků dle §41 zákona č.561/2004 Sb.

 

  1. Přezkoušení individuálně vzdělávaného žáka se koná vždy jednou za pololetí – v lednu a červnu.
  2. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získá učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
    • kontrolní písemnou zkouškou z českého jazyka (diktát, znalost mluvnice a gramatiky), matematiky případně i jiných předmětů,
    • kontrolou dovednosti čtení,
    • ústním přezkoušením,
    • kontrolou předložených výtvarných a rukodělných prací,
    • pohovorem s žákem a vzdělavatelem o dovednostech a schopnostech,
    • analýzou různých předložených dokumentů o práci a činnosti žáka.
  3. Konečné hodnocení vychází z návrhu klasifikace předložené vzdělavatelem dítěte a ze zjištění znalostí při přezkoušení žáka.
  4. Při hodnocení úrovně znalostí, schopností a dovedností žáka se využijí kritéria pro hodnocení stanovená v části I., článek 4.
  5. Přezkoušení žáka provádí určený učitel s kvalifikací na daný stupeň základní školy.
  6. Žák je hodnocen a klasifikován ze všech předmětů učebního plánu v rozsahu stanoveném školním vzdělávacím programem, není-li z některého předmětu uvolněn.

Článek 2 Hodnocení žáků plnících povinnou školní docházku na škole mimo území ČR

 

  1. Žáci, kteří plní povinnou školní docházku ve škole mimo území ČR, konají zkoušky z vybraných předmětů ve škole nebo ve škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky.
  2. Žák koná zkoušku z těchto předmětů:
    • ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
    • v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
    • na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
  3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitelka školy v souladu se Školním vzdělávacím programem školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitelka s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.
  4. Při hodnocení úrovně znalostí, schopností a dovedností žáka se využijí kritéria pro hodnocení stanovená v části I., článek 4.
  5. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Zkouška je komisionální.
  6. Termín konání zkoušky dohodne ředitelka školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelkou školy, stanoví termín zkoušky ředitelka.
  7. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitelka náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
  8. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka ředitelce školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitelka zkoušející školy oprávněna požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
  9. Po vykonání zkoušek vydá ředitelka školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text “Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle §38 školského zákona”.